Od Domažlic po Martin

aneb Francova literární geografieFrancův literární rádius v roce 2008 byl rozsáhlý, dá se říci od západní hranice republiky až po východní a ještě kousek navíc. A skutečně se dá říct, že moje literární obzory se v tom právě uplynulém roce zase trochu posunuly, neboť jsem, vedle osvěčených a známých míst, navštívil i místa nová.
Když pominu vystoupení v rámci LiSu tzv. doma v Jičíně a Nové Pace, četl jsem ze svých prací také v dubnu na CHOPOJi v Domažlicích, v červenci v Chotěboři na Literární Vysošině, ve slovenském Martině na MAPOJi, ale byl jsem také na setkáním v Praze, a to dokonce několikrát. Předně na setkání autorů spolupracujících s nakladatelstvím Alfa – Omega v Dobřejovicích, dále jsem spolu s Řehečským kvartetem propagoval Řeheč v pražské kavárně Obratník, pardon vlastně už Symbióza a v neposlední řadě jsem se zúčastnil poprvé v životě valné hromady Obce spisovatelů. Byl jsem na Mělníku a v Týništi, když se vyhlašovaly výsledky literárních soutěží. Kvůli nemoci jsem nemohl do Broumova na tradiční podzimní česko – polské Dny poezie.
Rád vzpomínám na setkání s žáky Základní školy ve Smidarech, kde jsem s nimi besedoval o literatuře a předčítal svoje texty. A za jedno z nejzdařilejších autorských čtení považuji to v březnu v Mladé Boleslavi, neboť tam mě očekával plný sál a velmi příjemná atmosféra v rámci programu Sejdeme se na hodinku.
Nevím, jestli jsem na nějakou akci nezapomněl, ale z tohoto výčtu vidíte, že jsem v roce 2008 skutečně žil literaturou. Vím, že by se toho dalo stihnout i víc, ale prostě musím chodit i do práce a literatura, i když jí věnuji dost času, mě prostě neuživí.
A pochopitelně se snažím i psát, vydávat, pomáhat i ostatním autorům, organizovat Řehečskou slepici a řadu dalších věcí, které by umořily nejednoho France. Tak trochu si stěžuji, co mě zase čeká v roce 2009, ale když dnes plním svůj diář a plánuji akce roku nastávajícího, jsem rád, že už dnes vím, že ani ten nový rok nebude bez literatury. Chystám i novou knížku, rád bych dopsal i další dva odkládané rukopisy, takže do literárního důchodu se nechystám.
Takže s pomyslnou skleničkou v ruce si dávám řadu předsevzetí, omluvte mě tedy, pokud se nebudu již tolik moci věnovat LiSu, neboť nechci, aby bylo „přefrancováno“. Ale rád se s vámi budu scházet, ale nezlobte se, když už tak trochu víc budu myslet i na svoji vlastní tvorbu a prezentaci.
Přeji Vám všem příjemný literární rok 2009 a hodně nových poznání přesahujících můj akční rádius od Domažlic po Martin!
Václav Franc

Příspěvek byl publikován v rubrice Odposlechnuto z KOBRY. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.